Case LawSupreme Court › [2006] SUPP. 3 S.C.R. 787

M/S. R.r. Holding P. Ltd v. Commissioner Of Income Tax, Delhi And Anr

Supreme Court [2006] SUPP. 3 S.C.R. 787 21 Jul 2006 In favour of: Unclear
Forum / Bench
Supreme Court
Parties
M/S. R.r. Holding P. Ltd v. Commissioner Of Income Tax, Delhi And Anr
Date of order
21 Jul 2006
Assessment year(s)
1986-87
Outcome
Other

Case summary

In M/S. R.r. Holding P. Ltd v. Commissioner Of Income Tax, Delhi And Anr, the Supreme Court (2006) decided the matter under Section 143, Section 148 of the Income-tax Act.

Issue: F We consider it unnecessary to examine whether in the factual background, Section 244(\A) of the Act has any appliCation.

Summary auto-generated from the order below — read the full judgment for the complete reasoning.

Sections referenced in this judgment

The order — as passed by the Supreme Court

Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) ਮੈਸ. ਆਰ. ਆਰ. ਹੋਲਡ ਿਗ ਪੀ. ਡਲ. ਬਨਾਮ ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਕਡਮਸਨਰ, ਡ ਿਲੀ ਅਤੇ ਹੋਰ 21 ਜੁਲਾਈ 2006 [ਅਡਰਜੀਤ ਪਾਸਾਇਤ ਅਤੇ ਲੋਕੇਸਵਰ ਡਸਿਘ ਪੈਟਾ, ਮਾਨਯੋਗ. ਡਨਆਂ] ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਐਕਟ, 1961: ਸੈਕਸ਼ਨ 244(14), 260ਏ - ਡਰਫਿੰ 'ਤੇ ਡਵਆਜ ਨਾਲ ਸਬਿੰਧਤ ਮੁਿੱ ਾ - ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੇ ਡਕਹਾ ਡਕ ਮੁਲਾਂਕਣ ਾ ਕੇਸ ਮੋ ੀ ਇਿ ਸਟਰੀਜਕੇਸ ੇ ਅਿੰ ਰ ਆਉਂ ਾ ਹੈ ਅਤੇ ਕੋਈ ਹਵਾਲਾ ਜ਼ਰੂਰੀ ਨਹੀਂ ਹੈ - ਉਸੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ੇ ਸਬਿੰਧ ਡਵਿੱਚ ਬਾਅ ੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ਆ ੇਸ਼ ਡਵਿੱਚ, ਡਟਿਡਬਊਨਲ ਨੇ ਵਿੱਖਰਾ ਨਜ਼ਰੀਆ ਰਿੱਡਖਆ ਅਤੇ ਡਟਿਡਬਊਨਲ ੇ ਹੁਕਮਾਂ ੇ ਡਵਰੁਿੱਧ ਮਾਲ ੁਆਰਾ ਾਇਰ ਕੀਤੀ ਗਈ ਅਪੀਲ ਨੂਿੰ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ੁਆਰਾ ਮਨਜ਼ੂਰੀ ਡ ਿੱਤੀ ਗਈ ਸੀ - ਸੁਪਰੀਮ ਕੋਰਟ ਨੂਿੰ ਅਪੀਲ - ਡਨਰਣਾ: ਡਨਰਡਵਵਾ ਤੌਰ 'ਤੇ ਕਾਨੂਿੰਨ ਾ ਸਵਾਲ ਸ਼ਾਮਲ ਹੁਿੰ ਾ ਹੈ, ਡਜਸ ਲਈ ਡਵਸ਼ੇਸ਼ ਫੈਸਲੇ ੀ ਲੋੜ ਹੁਿੰ ੀ ਹੈ, ਇਹ ਰਸਮੀ ਤੌਰ 'ਤੇ ਉ ੋਂ ਵਾਪਰ ਾ ਹੈ ਜ ੋਂ ਹੇਠ ਡਲਡਖਆਂ ਲਈ ਅਪੀਲ ਾਖਲ ਕੀਤੀ ਜਾਂ ੀ ਹੈ ਸਾਲ ਅਤੇ ਡਵਚਾਰੇ ਜਾਣ ਵਾਲੇ ਮੂਲ ਸਵਾਲ ਨੂਿੰ ਡਤਆਰ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਹੈ - ਇਸ ਲਈ, ਇਸ ੇ ਸਬਿੰਧ ਡਵਿੱਚ ਉਡਚਤ ਸਵਾਲ ਡਤਆਰ ਕਰਨ ਲਈ ਕੇਸ ਨੂਿੰ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਡਵਿੱਚ ਭੇਡਜਆ ਜਾਂ ਾ ਹੈ। ਮੁਲਾਂਕਣ ਸਾਲ ਡਵਚਾਰ ਅਧੀਨ ਹੈ ਅਤੇ ਕੇਸ ੀ ੁਬਾਰਾ ਸੁਣਵਾਈ ਕਰਨੀ ਹੈ। ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਨੇ ਮੁਲਾਕਣ ਸਾਲ 1986-87 ਲਈ 20.6.1986 ਨੂਿ ਡਰਟਰਨ ਾਇਰ ਕੀਤੀ ਸੀ। 15,326/- ਰੁਪਏ ੇ ਫਾਰਵਰ ਨੁਕਸਾਨ ਾ ਾਅਵਾ ਕੀਤਾ. 23.6.1987 ਨੂਿ ੁਬਾਰਾ ਸਰੋਤ 'ਤੇ ਟੈਕਸ ੀ ਕਟੌਤੀ ਕਾਰਨ 10,100/- ਰੁਪਏ ਾ ਕੈਰੀ ਫਾਰਵਰ ਘਾਟਾ ਡ ਖਾਇਆ ਡਗਆ ਸੀ। ਇਹ 29.7.1987 ਨੂਿਸਵੀਕਾਰ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। ਇਸ ੌਰਾਨ ਸਰਕਾਰ ਨੂਿ ਪਤਾ ਲਿਗਾ ਡਕ ਇਿਕ ਜਾਪਾਨੀ ਕਿਪਨੀ ਸਰਕਾਰ ਵਿਲੋ ਕੀਤੀਆਂ ਗਈਆਂ ਕੁਝ ਖਰੀ ਾ 'ਤੇ ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਰਾਹੀ 1.61 ਕਰੋੜ ਰੁਪਏ ਾ ਕਡਮਸਨ ਅ ਾ ਕਰ ਰਹੀ ਹੈ। ਮੁਲਾਕਣਕਰਤਾ ਨੇ 17-8-1987 ਨੂਿ ਪਿਤਰ ੁਆਰਾ ਇਸ ਨੂਿ ਸਵੀਕਾਰ ਕੀਤਾ. ਡਕਉਡਕ ਮੁਲਾਕਣ ਪਡਹਲਾ ਹੀ ਪੂਰਾ ਹੋ ਚੁਿਕਾ ਸੀ, ਇਸ ਲਈ ਮੁਲਾਕਣ ਨੂਿ 10-11-2010 ਨੂਿ ਨੋਡਟਸ ਜਾਰੀ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। ਉਸੇ ਡ ਨ, 31.8.1987 ਨੂਿ, ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 148 ੇ ਤਡਹਤ, ਮੁਲਾਕਣਕਰਤਾ ਨੇ 161 ਕਰੋੜ ਰੁਪਏ ੀ ਆਮ ਨ 'ਤੇ ਟੈਕਸ ਲਗਾਉਣ ੀ ਪੇਸਕਸ ਕੀਤੀ ਅਤੇ ਡਕਹਾ ਡਕ ਲੋੜੀ ਾ ਟੈਕਸ 19-8-1987 ਅਤੇ 27-27 ਨੂਿ ਜਮਹਾ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। 8-1987 ਸੈਕਸਨ 244(1ਏ) ੇ ਤਡਹਤ ਡਰਫਿ 'ਤੇ ਡਵਆਜ ੇਣ ੇ ਸਵਾਲ 'ਤੇ, ਮੁਲਾਕਣ ਨੇ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ੀ ਧਾਰਾ 260ਏ ਤਡਹਤ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੂਿ ਅਪੀਲ ਕੀਤੀ, ਕੋਰਟ ਨੇ ਡਕਹਾ ਡਕ ਕੋਈ ਹਵਾਲਾ ਜਰੂਰੀ ਨਹੀ ਹੈ ਡਕਉਡਕ ਇਸ ਕੇਸ ਾ ਫੈਸਲਾ ਮੋ ੀ ਇਿ ਸਟਰੀਜ ਬਨਾਮ ਸੀ।ਆਈ.ਟੀ. ਇਸ ਲਈ ਮੌਜੂ ਾ ਅਪੀਲ। ਅਗਲੇ ਮੁਲਾਕਣ ਸਾਲ ਲਈ ਮੁਲਾਕਣ ੇ ਇਸੇ ਤਰਹਾ ੇ ਇਿਕ ਹੋਰ ਕੇਸ ਡਵਿਚ, ਡਟਿਡਬਊਨਲ ਨੇ ਡਕਹਾ ਸੀ ਡਕ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਕੇਸ ਲਾਗੂ ਨਹੀ ਹੁਿ ਾ. ਰੈਵੇਡਨਊ ਨੇ ਫੈਸਲੇ ੀ ਸਹੀਤਾ 'ਤੇ ਸਵਾਲ ਉਠਾਏ ਹਨ ਅਤੇ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੇ ਅਪੀਲ ੀ ਇਜਾਜਤ ੇ ਡ ਿਤੀ ਹੈ। ਅਪੀਲ ਾ ਡਨਪਟਾਰਾ ਕਰ ੇ ਹੋਏ ਮਾਮਲਾ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੂਿ ਭੇਜ ਡ ਿਤਾ ਡਗਆ ਅ ਾਲਤ ਡਨਰਧਾਰਤ : 1. ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਐਕਟ, 1961 ੀ ਧਾਰਾ 244(1) ਇਿਕ ਕੇਸ ਨੂਿ ਕਵਰ ਕਰ ੀ ਹੈ ਡਜਿਥੇ 4 ਸਮਿਗਰੀ ਮੌਜੂ ਹਨ. ਉਹ ਹਨ: (ਏ) ਇਿਕ ਡਰਫਿ ਭੁਗਤਾਨਯੋਗ ਹੈ, (ਬੀ) 31 ਮਾਰਚ, 1975 ੇ ਡ ਨ ਤੋਬਾਅ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਡਕਸੇ ਵੀ ਰਕਮ ੀ ਧਾਰਾ 244(1) ਡਵਿਚ ਰਸਾਏ ਗਏ ਡਰਫਿ ਾ ਪੂਰਾ ਜਾ ਕੋਈ ਡਹਿਸਾ. ਨਤੀਜੇ ਵਜੋ ਭੁਗਤਾਨਯੋਗ ਹੈ, (ਸੀ) ਭੁਗਤਾਨ ਮੁਲਾਕਣ ਜਾ ਜੁਰਮਾਨੇ ੇ ਡਕਸੇ ਵੀ ਆ ੇਸ ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਕੀਤਾ ਜਾਣਾ ਚਾਹੀ ਾ ਹੈ, ( ੀ) ਇਿਕ ਅਪੀਲ ਜਾ ਐਕਟ ੇ ਅਧੀਨ ਹੋਰ ਕਾਰਵਾਈ ਡਵਿਚ ਅਡਜਹੀ ਰਕਮ ਜਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕੀਤੇ ਗਏ ਡਕਸੇ ਡਹਿਸੇ ਤੋ ਵਿਧ ਪਾਇਆ ਡਗਆ ਹੈ ਅਡਜਹੀ ਰਕਮ ਡਜਸ ਲਈ ਮੁਲਾਕਣ ੇਣ ਵਾਲਾ ਹੈ। ਟੈਕਸ ਜਾ ਜੁਰਮਾਨੇ ੇ ਮੁਲਾਕਣ ਨੂਿ ਇਹ ਸਥਾਡਪਤ ਕਰਨਾ ਚਾਹੀ ਾ ਹੈ ਡਕ ਉਹ ਉਪਰੋਕਤ ਸਾਰੀਆਂ ਸਰਤਾ ਨੂਿ ਪੂਰਾ ਕਰ ਾ ਹੈ। [791-ਐਿਫ, ਜੀ ] 2. ਉਪਰੋਕਤ ਸਡਥਤੀ ੇ ਮਿ ੇਨਜਰ, ਇਹ ਉਡਚਤ ਹੈ ਡਕ ਹਾਈਕੋਰਟ ਇਸ ਕੇਸ ੀ ੁਬਾਰਾ ਸੁਣਵਾਈ ਕਰੇ. ਡਬਨਾ ਸਿਕ ਕਾਨੂਿਨ ਾ ਇਿਕ ਸਵਾਲ ਸਾਮਲ ਹੁਿ ਾ ਹੈ ਡਜਸ ਲਈ ਵਿ ੇ ਫੈਸਲੇ ੀ ਲੋੜ ਹੁਿ ੀ ਹੈ, ਖਾਸ ਤੌਰ 'ਤੇ ਜ ੋ ਅਗਲੇ ਸਾਲ ਲਈ ਅਪੀਲ ਾਖਲ ਕੀਤੀ ਜਾ ੀ ਹੈ ਅਤੇ ਡਵਚਾਰੇ ਜਾਣ ਵਾਲੇ ਅਸਲ ਸਵਾਲ ਨੂਿ ਡਤਆਰ ਕੀਤਾ ਜਾ ਾ ਹੈ। ਤਤਕਾਲ ਕੇਸ ਡਵਿਚ, ਡਵਚਾਰ ਅਧੀਨ ਮੁਲਾਕਣ ਸਾਲ ਨਾਲ ਸਬਿਧਤ ਢੁਕਵਾ ਸਵਾਲ ਡਤਆਰ ਕੀਤਾ ਜਾਵੇਗਾ. [791-ਜੀ-ਐਿਚ] ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਡਲਡਮਟੇ ਅਤੇ ਹੋਰ ਬਨਾਮ ਸੀਆਈਟੀ ਅਤੇ ਹੋਰ, (1995) 216 ਆਈਟੀਆਰ 759 ਐਿਸਸੀ, ।ਡਸਵਲ ਅਪੀਲੀ ਅਡਧਕਾਰ ਖੇਤਰ: 2006 ੀ ਡਸਵਲ ਅਪੀਲ ਨਿੰ. 3088 ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਅਪੀਲ ਨਿੰਬਰ 259/2002 ਡਵਿੱਚ ਡ ਿੱਲੀ ਹਾਈ ਕੋਰਟ, ਨਵੀਂ ਡ ਿੱਲੀ ਾ 19.2.2004 । ਾ ਫੈਸਲਾ ਅਤੇ ਆ ੇਸ਼ ਸੀ.ਐਸ. ਅਗਰਵਾਲ, ਰਾਹੁਲ ਗੁਪਤਾ, ਨੂਪੁਰ ਕਾਨੂਿੰਗੋ ਅਤੇ ਭਾਰਗਵ ਵੀ. ੇਸਾਈ ਲਈ ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਮੋਹਨ ਪਰਾਸਰਨ, ਏਐਸਜੀ, ਅਨੁਵਰਤ ਸ਼ਰਮਾ, ਰਾਜਸ਼ੇਖਰ ਰਾਓ, ਸਿੰਜੇ ਕੁਮਾਰ ਡਸਿੰਘ ਅਤੇ ਬੀਵੀ ਬਲਰਾਮ ਾਸ ਉੱਤਰ ਾਤਾਵਾਂ ਲਈ ਸਨ। ਵਿੱਲੋਂ ਅ ਾਲਤ ਾ ਫੈਸਲਾ ਸੁਣਾਇਆ ਡਗਆ ਅਡਰਜੀਤ ਪਸਾਇਤ, ਜਸਡਟਸ ਇਜਾਜ਼ਤ ਡ ਿੱਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਨੇ ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਐਕਟ, 1961 ੀ ਧਾਰਾ 260 (ਏ) (ਛੋਟੇ 'ਐਕਟ' ਲਈ) ੇ ਤਡਹਤ ਾਇਰ ਅਪੀਲ ਨੂਿੰ ਖਾਰਜ ਕਰ ੇ ਹੋਏ ਡ ਿੱਲੀ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ੇ ਡ ਵੀਜ਼ਨ ਬੈਂਚ ੁਆਰਾ ਡ ਿੱਤੇ ਆ ੇਸ਼ ੀ ਵੈਧਤਾ 'ਤੇ ਸਵਾਲ ਉਠਾਏ ਸਨ ਡਕ ਕੋਈ ਹਵਾਲਾ ਜ਼ਰੂਰੀ ਨਹੀਂ ਹੈ। ਨਹੀਂ ਸੀ। Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) Section: ISSUES MIS. R.R. HOLDING P. LTD. v. COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. A JULY 21, 2006 [ARIJITPASAYAT ANDLOKESHWAR SINGH PANTA,JJ.] B Income tax Act, 1961: Sections 244(/A), 260A-Jssue relating to interest on refund-High [c ] Court held that assessee 's case was covered by Modi Industries case and no reference was necessary-In subsequent assessment order in respect of the same assessee, Tribunal took different view and appeal filed by Revenue against the tribunal's order was admitted by High Court-Appeal to Supreme Court-Held: Undisputedly a question of law is involved which is required D to be adjudicated more particularly when for the subsequent year an appeal has been admitted and the basic question to be considered has been formulated-Hence, matter remitted to High Court for formulating appropriate question in respect of the assessment year in question and to hear the matter afr~h E E Appellant tiled return for Assessment Year 1986-87 on 20.6.1986 claiming carry forward loss of Rs.15,326/-. On 23.6.1987 again it showed carry forward loss less by 10,100/- due to deduction of tax at source. It was accepted on 29.7.1987. Meanwhile Government learnt that a Japanese Co. is paying a coml!lission of Rs.1.61 crores on some purchases made by F Government through appellant. By letter dated 17.8.1987, assessee admitted this. Since assessment had been completed earlier, assessee was issued notice dt. 31.8.1987 u/s. 148 of the Income Tax Act. On that very day, assessee offered for assessment, an income ofRs.1.61 crores and stated that requisite tax had been deposited on 19.8.1987 and 27.8.1987. On the question of grant G of interest on refund u/s.244(1A), Assessee preferred an appeal to the High Court u/s. 260A. High Court held that no reference was required as the case was covered by decision in Modi Ind~stries v. CIT. Hence the present appeal. H SUPREME COURT REPORTS [2006] SUPP. 3 S.C.R. 788 A In another similar case of the assessee for the subsequent assessment year, Tribunal had held that Modi Industries Case was not applicable. Revenue has questioned the correctness of the judgment and the appeal has been admitted by the High Court. Disposing of the appeal and remitting the matter to High Court, the B Court HELD: 1. Section 244(1) of the Income Tax Act, 1961 covers a case where 4 ingredients are present. They are: (a) there is a refund due, (b) The whole or part of the refund referred to in Section 244(1) is due as a result of C any amount having been made after 31st March, 1975, (c) The payment must be made pursuant to any order of assessment or penalty, (d) Such amount or any part thereof as paid is found in appeal or other proceedings under the Act to be in excess of the amount which such assessee is liable to pay as tax or penalty. The assessee has to establish that he fulfils all the above conditions. (791-F, G( D 2. In view of the aforesaid position it is but appropriate that the High Court should hear the matter afresh. Undisputedly a question oflaw is involved which is required to be adjudicated more particularly when for the subsequent year an appeal has been admitted and the basic question to be considered has E been formulated. In the instant case, appropriate question relevant to the assessment year in question shall be formulated. (791-G-H( Modi Industries Limited & Ors. v. CIT & Anr., (1995) 216 ITR 759 SC, referred to. F CIVIL APPELLATE JURISDICTION : Civil Appeal No. 3088 of2006. From the Judgment and Order dated 19.2.2004 of the High Court of Delhi at New Delhi, in Income Tax Appeal No. 259/2002. C.S. Agarwal, Rahul Gupta, Nupur Kanungo and Bhargava V. Desai for G the Appellant. Mohan Parasaran, A.S.G., Anuvrat Sharma, Rajshekhar Rao, Sanjay Kumar Singh and B.V. Balaram Das for the Respondents. The Judgment of the Court was delivered by • A ARIJIT PA.SAY AT, J. Leave granted. Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) .आर. ग पी. मैसर्स आरहोल्डिंलिमिटेड बनाम , आयकर आयुक्तदिल्ली एवं एक अन्य 21 जुलाई, 2006 [, ]अरिजीत पसायत और लोकेश्वर सिंह पंतान्यायमूर्तिगण : 3088/2006सिविल अपीलीय क्षेत्राधिकारसिविल अपील 259/2002 , आयकर अपील संख्या में दिल्ली उच्च न्यायालयनई दिल्ली के निर्णय और आदेश दिनांक19.2.2004 से अपीलकर्ता की ओर से सी.एस. अग्रवाल, राशुल गुप्ता, नुपुर कानूनगो और भार्गव वी. देसाई। , ए.एस.जी., , राजशेखर राव, प्रतिवादी की ओर से मोहन परासरनअनुवत शर्मासंजय कुमार सिंहऔर बी. वी. बलराम दास। न्यायालय का निर्णय अरिजीत पसायत (न्यायाधीश) द्वारा प्रदत्त अनुमति स्वीकृत अपीलार्थी ने दिल्ली उच्च न्यायालय के खंडपीठ द्वारा पारित उस आदेश की वैधानिकता परसवाल उठाया है जिससे धारा 260 (ए) आयकर अधिनियम 1961 (संक्षेप में अधिनियम) के तहतपारित अपील को यह कहते हुए खारिज किया गया था कि उपरोक्त संदर्भ आवश्यक नहीं था। उच्च न्यायालय ने यह धारित किया था कि आयकर अपीलीय न्यायाधिकरण (संक्षेप मेंन्यायाधिकरण) ने मामले को विस्तार में पड़ताल करते हुए इस निष्कर्ष पर पहुंचा था कि आकलनतिथि क्या होगी। यह तथ्य का एक प्रश्न था जिसकी अधिनियम धारा 260 (ए) के तहत अपील मेंपड़ताल करने की आवश्यकता नहीं थी। उच्च न्यायालय ने यह भी संज्ञान में लिया कि इस न्यायालयके द्वारा पारित मोदी इंडस्ट्रीज लिमिटेड और अन्य बनाम सी.आई.टी. एवं एक अन्य (1995) 216आई.टी.आर. 759 (एस.सी.) का निर्णय इस मामले के तथ्यों पर स्पष्ट रूप से लागू था। अपीलार्थी के विद्वान अधिवक्ता के अनुसार उच्च न्यायालय यह ध्यान देने में पूर्णतः असमर्थरहा कि मोदी इंडस्ट्रीज (उपर) के मामले का निर्णय वर्तमान मामले के तथ्यों पर कोई अनुप्रयोग लागूनहीं है। अधिनियम की धारा 244 (1 ए) की सही परिधि को उच्च न्यायालय के द्वारा नहीं देखा गया।यह इंगित किया गया कि स्वंय करदाता अपीलार्थी के ही करीब-करीब समान वास्तविक प्रदृश मामलेमें यह अधिकरण के उत्तरवर्ती आकलन आदेश यानि कि 1987-88 में धारित किया गया था कि मोदी इंडस्ट्रीज मामला (उपर) लागू नहीं होगा। विभाग द्वारा निर्णय की शुद्धता पर सवाल उठाया गया है औरउच्च न्यायालय द्वारा आई.टी.ए. 88/2004 में अपील को प्रवेशित किया गया है। प्रतिक्रिया में श्री मोहन प्रसारन, विद्वान अपर महाधिवक्ता द्वारा प्रेषित किया गया कि यह मुद्दापूरी तरह से इस न्यायालय के मोदी इंडस्ट्रीज मामला (उपर) द्वारा छादित है तथा उच्च न्यायालय कादृष्टिकोण इसलिए न्यायोचित था। हमलोग अतः यह पड़ताल करना अनावश्यक समझते हैं कि तथ्यात्मक पृष्ठभूमि मेंक्या अधिनियम की धारा 244 (1 ए) का कोई अनुप्रयोग है। यह ध्यान दिया जा सकता है कि करनिर्धारिती ने प्रश्नगत आकलन वर्ष में 20.06.1986 को दाखिल कर विवरणी में 4,151/- रूपये कानुकसान घोषित किया था। कर विवरणी में यह उल्लेखित किया गया था कि 11,171/- रूपये कानुकसान को आकलन वर्ष 1985-86 से अग्रेषित किया गया था और 15,326/- रूपये का कुलनुकसान के अग्रेषषण का दावा किया गया था। तत्पश्चात् 23.06.1987 निर्धारिती द्वारा संशोधित करविवरणी दाखिल किया गया, जिसमें 4151/- रूपये का वही नुकसान का आंकड़ा दिखाया गया और11175/- रूपये का नुकसान अग्रेषित किया गया लेकिन उसमें 10,100/- रूपये का कर प्रतिदायका दावा किया गया था क्योंकि 10,00,000 रूपये मेसर्स ब्लिट्ज पब्लिकेशन प्रा. लि. को कियेभुगतान पर स्त्रोत पर कर कटौती की गई थी। दिनांक 29.7.1987 को तथ्यों पर पारित धारा 143(1) के आदेश में कर निर्धारित नुकसान को स्वीकार किया गया। जब आकलन की कार्रवाई चल रहीथी तो विभाग के संज्ञान में आया कि प्रसांगिक आकलन वर्ष में एक जापानी कंपनी द्वारा डिपार्टमेंटआॅफ इलेक्ट्रोनिक्स द्वारा खरीदगी पर 1,61,52,472 रूपये तथा 21,71,121 रूपये जोड़ते हुएमेसर्स सुमीतोमो काॅरपोरेशन उपरोक्त जापानी कंपनी द्वारा दलाली के रूप में भुगतान किया गया था ।राशि का भुगतान लंदन में किया गया था मेसर्स एलाईड पेट्रो, एजेंसिस के खाते में। यह जानकारीभारत सरकार द्वारा आयकर विभाग को प्रेषित था। Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) ਸੀ.ਐਸ. ਅਗਰਵਾਲ, ਰਾਹੁਲ ਗੁਪਤਾ, ਨੂਪੁਰ ਕਾਨੂਿੰਗੋ ਅਤੇ ਭਾਰਗਵ ਵੀ. ੇਸਾਈ ਲਈ ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਮੋਹਨ ਪਰਾਸਰਨ, ਏਐਸਜੀ, ਅਨੁਵਰਤ ਸ਼ਰਮਾ, ਰਾਜਸ਼ੇਖਰ ਰਾਓ, ਸਿੰਜੇ ਕੁਮਾਰ ਡਸਿੰਘ ਅਤੇ ਬੀਵੀ ਬਲਰਾਮ ਾਸ ਉੱਤਰ ਾਤਾਵਾਂ ਲਈ ਸਨ। ਵਿੱਲੋਂ ਅ ਾਲਤ ਾ ਫੈਸਲਾ ਸੁਣਾਇਆ ਡਗਆ ਅਡਰਜੀਤ ਪਸਾਇਤ, ਜਸਡਟਸ ਇਜਾਜ਼ਤ ਡ ਿੱਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਅਪੀਲਕਰਤਾ ਨੇ ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਐਕਟ, 1961 ੀ ਧਾਰਾ 260 (ਏ) (ਛੋਟੇ 'ਐਕਟ' ਲਈ) ੇ ਤਡਹਤ ਾਇਰ ਅਪੀਲ ਨੂਿੰ ਖਾਰਜ ਕਰ ੇ ਹੋਏ ਡ ਿੱਲੀ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ੇ ਡ ਵੀਜ਼ਨ ਬੈਂਚ ੁਆਰਾ ਡ ਿੱਤੇ ਆ ੇਸ਼ ੀ ਵੈਧਤਾ 'ਤੇ ਸਵਾਲ ਉਠਾਏ ਸਨ ਡਕ ਕੋਈ ਹਵਾਲਾ ਜ਼ਰੂਰੀ ਨਹੀਂ ਹੈ। ਨਹੀਂ ਸੀ। ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੇ ਡਕਹਾ ਡਕ ਇਨਕਮ ਟੈਕਸ ਅਪੀਲੀ ਡਟਿਡਬਊਨਲ (ਛੋਟੇ ਤੌਰ 'ਤੇ 'ਡਟਿਡਬਊਨਲ') ਨੇ ਕੇਸ ੀ ਡਵਸਥਾਰ ਨਾਲ ਜਾਂਚ ਕੀਤੀ ਸੀ ਅਤੇ ਡਸਿੱਟਾ ਕਿੱਡਢਆ ਸੀ ਡਕ ਮੁਲਾਂਕਣ ੀ ਡਮਤੀ ਸੀ। ਇਹ ਤਿੱਥ ਾ ਸਵਾਲ ਸੀ ਡਜਸ ਨੂਿੰ ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 260 (ਏ) ੇ ਤਡਹਤ ਅਪੀਲ ਡਵਿੱਚ ਜਾਂਚ ੀ ਲੋੜ ਨਹੀਂ ਸੀ। ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੇ ਇਹ ਵੀ ੇਡਖਆ ਡਕ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਡਲਮਡਟ ਐ ਅ ਰਜ਼ ਬਨਾਮ ਸੀਆਈਟੀ ਐ ਅ ਰਜ਼, (1995) 216 ਆਈਟੀਆਰ 759 (ਐਸਸੀ) ਡਵਿੱਚ ਇਸ ਅ ਾਲਤ ਾ ਫੈਸਲਾ ਕੇਸ ੇ ਤਿੱਥਾਂ 'ਤੇ ਸਪਿੱਸ਼ਟ ਤੌਰ 'ਤੇ ਲਾਗੂ ਸੀ। ਅਪੀਲਕਰਤਾ ੇ ਵਕੀਲ ੇ ਅਨੁਸਾਰ, ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਇਸ ਡਵਿੱਚ ਅਸਫਲ ਡਰਹਾ ਨੋਟ ਕਰੋ ਡਕ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਕੇਸ (ਸੁਪਰਾ) ੇ ਫੈਸਲੇ ੀ ਕੋਈ ਵਰਤੋਂ ਨਹੀਂ ਹੈ ਮੌਜੂ ਾ ਕੇਸ ੇ ਤਿੱਥਾਂ ਲਈ. ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 244(1ਏ) ਾ ਅਸਲ ਾਇਰਾ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਵਿੱਲੋਂ ਡਧਆਨ ਡਵਿੱਚ ਨਹੀਂ ਡਲਆ ਡਗਆ ਹੈ। ਇਹ ਇਸ਼ਾਰਾ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਹੈ ਡਕ ਮੁਲਾਂਕਣ-ਅਪੀਲਕਰਤਾ ੇ ਤੁਰਿੰਤ ਬਾਅ ੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ਆ ੇਸ਼ ੇ ਮਾਮਲੇ ਡਵਿੱਚ, ਡਜਵੇਂ ਡਕ 1987-88 ਡਟਿਡਬਊਨਲ ਨੇ ਡਕਹਾ ਡਕ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਕੇਸ (ਸੁਪਰਾ) ਲਗਭਗ ਸਮਾਨ ਤਿੱਥਾਂ ਵਾਲੇ ਡ ਿਸ਼ 'ਤੇ ਲਾਗੂ ਨਹੀਂ ਸੀ। ਡਵਭਾਗ ਨੇ ਫੈਸਲੇ ੀ ਸਿੱਚਾਈ 'ਤੇ ਸਵਾਲ ਉਠਾਏ ਹਨ ਅਤੇ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਨੇ 2004 ੇ ਆਈ.ਟੀ.ਏ. 88 ਡਵਚ ਅਪੀਲ ੀ ਇਜਾਜ਼ਤ ੇ ਡ ਿੱਤੀ ਹੈ। ਜਵਾਬ ਡਵਿੱਚ, ਵਧੀਕ ਸਾਡਲਸਟਰ ਜਨਰਲ ਸ਼ਿੀ ਮੋਹਨ ਪਰਾਸਰਨ ਨੇ ਪੇਸ਼ ਕੀਤਾ ਡਕ ਇਹ ਮੁਿੱ ਾ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ ਕੇਸ (ਸੁਪਰਾ) ਡਵਿੱਚ ਇਸ ਅ ਾਲਤ ੇ ਫੈਸਲੇ ਡਵਿੱਚ ਸਪਿੱਸ਼ਟ ਤੌਰ 'ਤੇ ਸ਼ਾਮਲ ਹੈ ਅਤੇ, ਇਸ ਲਈ, ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਆਪਣੇ ਡਵਚਾਰ ਡਵਿੱਚ ਜਾਇਜ਼ ਸੀ। ਅਸੀਂ ਇਸ ਗਿੱਲ ੀ ਜਾਂਚ ਕਰਨਾ ਬੇਲੋੜੀ ਸਮਝ ੇ ਹਾਂ ਡਕ ਕੀ, ਅਸਲ ਡਪਛੋਕੜ ਡਵਿੱਚ, ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 244(1ਏ) ੀ ਕੋਈ ਵਰਤੋਂ ਹੈ ਜਾਂ ਨਹੀਂ. ਇਹ ਨੋਟ ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕ ਾ ਹੈ ਡਕ ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੇ 20.6.1986 ਨੂਿੰ 4151/- ਰੁਪਏ ੇ ਘਾਟੇ ਾ ਐਲਾਨ ਕਰ ੇ ਹੋਏ ਸਬਿੰਧਤ ਮੁਲਾਂਕਣ ਸਾਲ ਲਈ ਆਪਣੀ ਡਰਟਰਨ ਫਾਈਲ ਕੀਤੀ ਸੀ। ਡਰਟਰਨ ਡਵਿੱਚ ਡਜ਼ਕਰ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ ਡਕ ਮੁਲਾਂਕਣ ਸਾਲ 1985-86 ਤਿੱਕ 11,175/- ਰੁਪਏ ਾ ਕੈਰੀ ਫਾਰਵਰ ਘਾਟਾ ਸੀ ਅਤੇ ਸਮੁਿੱਚਾ ਘਾਟਾ ਰੁਪਏ ਸੀ। 15,326/- ਅਿੱਗੇ ਡਲਜਾਣ ਾ ਾਅਵਾ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। ਇਸ ਤੋਂ ਬਾਅ , 23.6.1987 ਨੂਿੰ, ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੇ 4,151/- ਰੁਪਏ ੇ ਨੁਕਸਾਨ ੇ ਸਮਾਨ ਅਿੰਕੜੇ ਨੂਿੰ ਰਸਾਉਂ ੇ ਹੋਏ ਇਿੱਕ ਸਿੰਸ਼ੋਡਧਤ ਡਰਟਰਨ ਾਇਰ ਕੀਤੀ ਅਤੇ 11,175/- ਰੁਪਏ ੇ ਘਾਟੇ ਨੂਿੰ ਅਿੱਗੇ ਵਧਾਇਆ ਪਰ ਇਸਨੇ 10, 100/- ਰੁਪਏ ੇ ਟੈਕਸ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕੀਤਾ, ਡਜਸ 'ਤੇ ਟੈਕਸ ਕਿੱਡਟਆ ਡਗਆ ਸੀ। ਮੈਸਰਜ਼ ਬਡਲਟਜ਼ ਪਬਲੀਕੇਸ਼ਨਜ਼ .ਪਿਾਈਵੇਟ ਡਲਡਮਟੇ ਨੂਿੰ 10,00,000/- ੀ ਰਕਮ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਤਿੱਥਾਂ 'ਤੇ ਧਾਰਾ 143(1) ੇ ਅਨੁਸਾਰ 29.7.1987 ਨੂਿੰ ਪਾਸ ਕੀਤੇ ਆ ੇਸ਼ ਡਵਿੱਚ ਡਰਫਿੰ ਾ ਨੁਕਸਾਨ ਸਵੀਕਾਰ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। ਜ ੋਂ ਮੁਲਾਂਕਣ ੀ ਕਾਰਵਾਈ ਚਿੱਲ ਰਹੀ ਸੀ ਤਾਂ ਡਵਭਾਗ ਨੂਿੰ ਪਤਾ ਲਿੱਗਾ ਡਕ ਸਬਿੰਧਤ ਮੁਲਾਂਕਣ ਸਾਲ ਲਈ ਇਿੱਕ ਜਾਪਾਨੀ ਕਿੰਪਨੀ ਰੁਪਏ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕਰ ਰਹੀ ਸੀ। 1,61,52,472/- ਤੋਂ ਇਲਾਵਾ ਰੁਪਏ. ਉਪਰੋਕਤ ਡਜ਼ਕਰ ਕੀਤੀ ਜਾਪਾਨੀ ਕਿੰਪਨੀ ਮੈਸਰਜ਼ ਸੁਡਮਤੋਮੋ ਕਾਰਪੋਰੇਸ਼ਨ, ਭਾਰਤ ਸਰਕਾਰ ੇ ਇਲੈਕਟਿੋਡਨਕਸ ਡਵਭਾਗ ੁਆਰਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਖਰੀ ੇ ਸਬਿੰਧ ਡਵਿੱਚ ਕਡਮਸ਼ਨ ਵਜੋਂ 21,71,121/- ਰੁਪਏ. ਇਹ ਰਕਮ ਲਿੰ ਨ ਡਵਿੱਚ ਮੈਸਰਜ਼ ਅਲਾਈ ਪੈਟਰੋ ਏਜਿੰਸੀਆਂ ੇ ਖਾਤੇ ਡਵਿੱਚ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਇਹ ਜਾਣਕਾਰੀ ਭਾਰਤ ਸਰਕਾਰ ਨੇ ਆਮ ਨ ਕਰ ਡਵਭਾਗ ਨੂਿੰ ਡ ਿੱਤੀ ਹੈ। IIIਇਸ ੌਰਾਨ ਭਾਵ 17.8.1987 ਨੂਿੰ ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ੁਆਰਾ ਆਮ ਨ ਕਰ ਕਡਮਸ਼ਨਰ, ਡ ਿੱਲੀ- ਨੂਿੰ ਇਿੱਕ ਪਿੱਤਰ ਡਲਡਖਆ ਡਗਆ ਸੀ ਡਜਸ ਡਵਿੱਚ ਉਸਨੇ 1.61 ਕਰੋੜ ਰੁਪਏ ੀ ਕਮੀਸ਼ਨ ਆਮ ਨ ਮਿੰਨੀ ਸੀ ਅਤੇ ਇਸ 'ਤੇ ਟੈਕਸ ਅ ਾ ਕਰਨ ੀ ਪੇਸ਼ਕਸ਼ ਕੀਤੀ ਸੀ। ਹਾਲਾਂਡਕ, ਮੁਲਾਂਕਣ ਅਫਸਰ ਨੇ ਪਡਹਲਾਂ ਹੀ ਮੁਲਾਂਕਣ ਪੂਰਾ ਕਰ ਡਲਆ ਸੀ ਅਤੇ ਡਕਉਂਡਕ ਕਡਮਸ਼ਨ ੀ ਆਮ ਨ ਵਾਪਸ ਕੀਤੀ ਆਮ ਨ ਡਵਿੱਚ ਸ਼ਾਮਲ ਨਹੀਂ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ, ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 148 ਅਧੀਨ ਨੋਡਟਸ 31.8.1987 ਨੂਿੰ ਜਾਰੀ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ। ਉਸੇ ਡ ਨ ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੇ ਧਾਰਾ 143(1) ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਪਾਸ ਕੀਤੇ ਹੁਕਮਾਂ ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਇਿੱਕ ਅਰਜ਼ੀ ਾਇਰ ਕੀਤੀ ਡਕ ਲਾਭ ਅਤੇ ਨੁਕਸਾਨ ੇ ਖਾਤੇ, ਬੈਲੇਂਸ ਸ਼ੀਟ ਅਤੇ ਾਇਰ ਡਰਟਰਨਾਂ ੇ ਆਧਾਰ 'ਤੇ ਡਨਰਧਾਰਤ ਕੀਤੀ ਗਈ ਕੁਿੱਲ ਆਮ ਨ ਸਹੀ ਨਹੀਂ ਸੀ ਡਕਉਂਡਕ ਇਹ ਨਹੀਂ ਸੀ। ਬਾਅ ਡਵਿੱਚ ਕਡਮਸ਼ਨਰ ਨੂਿੰ ਡਰਪੋਰਟ ਕੀਤੀ ਆਮ ਨ ਨੂਿੰ ਨੋਟ ਕਰੋ, ਡਜਸ ਡਵਿੱਚ ਟੈਕਸ ਲਈ 1.61 ਕਰੋੜ ਰੁਪਏ ੀ ਪੇਸ਼ਕਸ਼ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਉਕਤ ਪਿੱਤਰ ਡਵਚ ਇਹ ਵੀ ਪੇਸ਼ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ ਡਕ 19.8.1987 ਨੂਿੰ 1 ਕਰੋੜ ਰੁਪਏ ਅਤੇ ਬੇਡਮਸਾਲ ਰਕਮਾਂ 'ਤੇ ਟੈਕਸ ਜਮਹਾਂ ਕਰਵਾਇਆ ਡਗਆ ਸੀ ਅਤੇ 17,144/- ਰੁਪਏ ੀ ਵਾਧੂ ਰਕਮ 27.8.1987 ਨੂਿੰ ਜਮਹਾਂ ਕਰਵਾਈ ਗਈ ਸੀ। Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) F CIVIL APPELLATE JURISDICTION : Civil Appeal No. 3088 of2006. From the Judgment and Order dated 19.2.2004 of the High Court of Delhi at New Delhi, in Income Tax Appeal No. 259/2002. C.S. Agarwal, Rahul Gupta, Nupur Kanungo and Bhargava V. Desai for G the Appellant. Mohan Parasaran, A.S.G., Anuvrat Sharma, Rajshekhar Rao, Sanjay Kumar Singh and B.V. Balaram Das for the Respondents. The Judgment of the Court was delivered by • A ARIJIT PA.SAY AT, J. Leave granted. Appellant calls in question legality of the order passed by a Division Bench of the Delhi High Court dismissing the appeal filed under Section 260(A) of the Income Tax Act, 1961 (in short the 'Act'), holding that no reference was necessary. B The High Court held that the Income Tax Appellate Tribunal (in short the 'Tribunal') examined the matter in detail and came to hold as to what was the date of assessment. This was a question of fact which was not required to be examined in an appeal under Section 260(A) of the Act. The High Court also noticed that the decision of this Court in Modi Industries Limited & Ors. C v. CIT & Anr., (1995) 216 ITR 759 (SC) was clearly applicable to the facts of the case. According to learned counsel for the appellant, High Court failed to notice that the decision in Modi Industries' case (supra) has no application to the facts of the present case. The true ambit of Section 244( I A) of the Act D has not been kept in view by the High Court. It is pointed out that in the assessee Appellant's own case for immediately succeeding assessment order i.e. 1987-88 Tribunal held that Modi Industries' case (supra) was not applicable to almost identical factual scenario. The department has questioned correctness of the judgment and the High Court has admitted the appeal in ITA 88 of 2004. E In response, Mr. M1han Prasaran, learned Additional Solicitor General submitted that the issue is clearly covered by the decision of this Court in Modi Industries' case (supra) and the High Court was, therefore, justified in its view. F We consider it unnecessary to examine whether in the factual background, Section 244(\A) of the Act has any appliCation. It may be noted that the assessee had filed its return for the assessment year in question on 20.6.1986 declaring a loss of Rs.4151/-. It was mentioned in the return that there was a brought forward loss of Rs.11,175/- from the Assessment year G 1985-86 and a total loss of Rs.15,326/-was claimed to be carried forward. Subsequently, on 23.6.1987, the assessee filed a revised return showing the same figure of loss of Rs.4, 151/- and the carried forward loss of Rs. I I, 175/-But it claimed tax refund of Rs. I 0, I 00/-, because of the tax deduction at source on a sum of Rs. I 0,00,000/- advanced to Mis. Blitz Publication Pvt. Ltd. H SUPREME COURT REPORTS [2006] SUPP. 3 S.C.R. A The order in terms of Section 143(1) on the facts passed on 29. 7.1987 accepted the returned loss. While the assessment proceedings were in progress it came to the notice of the Department that for the relevant assessment year a Japanese Company is paying a sum ofRs.1,61,52,472/- plus Rs.21,71, 121/-by way of commission in respect of purchases made by the Department of B Electronics, Government of India, from Mis Sumitomo Corporation, the aforesaid Japanese Company. The amount was paid at London in the account of M/s Allied Petro Agencies. The _information was passed on by the Government of India to the Income Tax Department. Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) इसी दौरान यानि कि 17.8.1987 को निर्धारिती द्वारा एक पत्र आयकर आयुक्त दिल्ली-III कोप्रेषित करते हुए 1.61 करोड़ और विषषम रूपये की दलाली के रूप में आय को स्वीकार करते हुए करभुगतान करने की पेशकश की। हालांकि आकलन अधिकारी द्वारा तबतक आकलन की प्रक्रिया पुरी कीजा चूकी थी और चूंकि दलाली की आय को कर विवरणी में शामिल नहीं किया गया था, अतःअधिनियम की धारा 148 के तहत दिनांक 31.08.1987 को नोटिस जारी किया गया। उसी दिनलनिर्धारिती द्वारा एक आवेदन धारा 143 (ए) के तहत पारित आदेश के संदर्भ में यह कहते हुए दाखिकिया गया कि लाभ एवं हानि खाता, तुलन पत्र एवं दाखिल कर विवरणी पर आधारित कुल आय सहीनहीं थी क्योंकि बाद में आयुक्त को उद्घटित आय में इसका ध्यान नहीं रखा गया था, जिसमें कि उसने1.61 करोड़ रूपये कराधान का भुगतान करने की पेशकश की गई थी। उपरोक्त संचार में यह भीनिवेदित किया गया कि 1 करोड़ एवं विषषम रूपये बतौर कराधान 19.8.1987 को जमा किया गया हैऔर इसके अलावा 17,144 रूपये दिनांक 27.8.1987 को जमा किया गया है। विचार हेतू जो प्रश्न उठता है वह यह है कि अधिनियम की धारा 244 (1 ए) के तहत सूद केअनुदान के उद्देश्य से कौन सी तारीख मान्य होगी। हमलोगों के लिए इस प्रश्न पर विचार करने कीआवश्यकता नहीं है क्योंकि निर्विवाद रूप से अधिकरण ने अपने उत्तरवर्ती आदेश में पृथक राय लियाथा तथा अधिकरण के आदेश के विरूद्ध राजस्व द्वारा दाखिल अपील उच्च न्यायालय में विचार हेतुलंबित है। मूल मुद्दा यह है कि मोदी इंडस्ट्रीज मामला (ऊपर) का क्या इस मामले के तथ्यों पर कोईइस्तेमाल है। अधिनियम की धारा 244 1(क) निम्नांकित हैः- प्रतिदाय पर सूद जहां कोई दावे की आवश्यकता नहीं है, वहां प्रतिदाय पर ब्याज 244. xxxxxxxxx (1 क) जहां उपधारा (1) में निर्दिष्ट संपूर्ण प्रतिदाय या उसका कोई हिस्सा किसी निर्धारितीको, किसी निर्धारण आदेश या शास्ति के अनुसरण में 31 मार्च, 1975 के पश्चात् उसके द्वारा कोईरकम संदत्त किये जाने के परिणामस्वरूप देय है और ऐसी कोई रकम या उसका कोई भाग इसअधिनियम के अधीन अपील या अन्य कार्रवाई में, उस रकम से अधिक पाया जाए, जिसका ऐसानिर्धारिती इस अधिनियम के अधीन, यथास्थिति, कर या शास्ति के रूप में देने का दायी है, वहांकेन्द्रीय सरकार निर्धारिती को ऐसी अधिक रकम पर उस तारीख से जिसको ऐसी रकम दी गई थी,उस तारीख तक जिसको ऐसा प्रतिदाय मंजूर किया जाता है, उपधारा (1) में हुई विर्निदष्ट दर सेसाधारण ब्याज देगीः परंतु यह कि जहां ऐसी रकम जिसे इस प्रकार अधिक पाया गया था, संदाय किस्तों में कियागया था, वहां ऐसा ब्याज ऐसी प्रत्येक किस्त की या ऐसी किस्त किसी भाग की ऐसी रकम पर, जोअधिक थी, उस तारीख से, जिसको ऐसी किस्त का, संदाय किया गया था, उस तारीख तक देयहोगा, जिसको प्रतिदाय किया गया थाः परंतु यह और कि इस उपधारा के अधीन कोई ब्याज अपील या अन्य कार्रवाई में आदेशपारित किये जाने की तारीख से एक मास की अवधि के लिए संदेय नहीं होगाः परंतु यह भी कि जहांइस उपधारा के अधीन किसी निर्धारिती को कोई ब्याज संदेय है, वहां इस प्रकार अधिक पाई गई रकमके संबंध में उपधारा (ए) के अधीन उसे कोई ब्याज संदेय नहीं होगा। बुनियादी आवश्यकताएं ये हैं किः (क) प्रतिदाय देय है (ख) जहां 244 (1) में निर्दिष्ट संपूर्णप्रतिदाय या उसका कोई हिस्सा 31 मार्च, 1975 के पश्चात् कोई रकम संदत्त किये जाने केपरिणामस्वरूप देय है। (ग) भुगतान की अदायगी निर्धारण आदेश या जुर्माना के फलस्वरूप की गई हो(घ) ऐसी कोई रकम या उसका कोई भाग अधिनियम के अधीन अपील या अन्य कार्रवाई में उस रकमसे अधिक पाया जाता है जिसका ऐसा निर्धारिती यथास्थिति कर या शास्ति के रूप में देने का दायी है। निर्धारिती को यह स्थापित करना होगा कि वह उपरोक्त सभी शर्तों को पूरा करता है। उपरोक्त स्थिति को देखते हुए यहीं लेकिन यथोचित प्रतीत होता है कि उच्च न्यायालय इसमामले को नये सिरे से सुने। निर्विवाद रूप से विधि का एक प्रश्न सम्मिलित है जिस पर निर्णय होनाआवश्यक है विशेषषकर जब उत्तरवर्ती वर्ष में एक अपील को प्रवेशित किया गया तथा विचार हेतु एकमूल प्रश्न सूत्रबद्ध किया गया। वर्तमान आकलन वर्ष के लिए प्रासंगिक उपयुक्त प्रश्न वर्तमान मामले मेंसूत्रबद्ध किया जाएगा। उपरोक्त जो स्थिति है उसके तहत उच्च न्यायालय के विवादग्रस्त आदेश को निरस्त कियाजाता है और मामले को आईटीए 188/2004 के साथ पुनः सुनवाई हेतु उच्च न्यायालय के समक्षप्रेषित किया जाता है। अपील का निष्पादन किया जाता है। कोई खर्च नहीं। अमितेश लाल प्रधान न्यायाधीश, कुटुम्ब न्यायालय, पूर्वी सिंहभूम, जमशेदपुर, झारखण्ड Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) ਡਵਚਾਰਨ ਲਈ ਸਵਾਲ ਇਹ ਹੈ ਡਕ ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 244(1ਏ) ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਡਵਆਜ ਸਬਡਸ ੀ ੇ ਉ ੇਸ਼ ਲਈ ਡਕਹੜੀ ਡਮਤੀ 'ਤੇ ਡਵਚਾਰ ਕੀਤਾ ਜਾਣਾ ਹੈ। ਸਾਨੂਿੰ ਇਸ ਸਵਾਲ ੀ ਘੋਖ ਕਰਨ ੀ ਲੋੜ ਨਹੀਂ ਹੈ ਡਕਉਂਡਕ ਡਨਰਡਵਵਾ ਡਟਿਡਬਊਨਲ ਨੇ ਬਾਅ ੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ਹੁਕਮਾਂ ਪਿਤੀ ਵਿੱਖਰੀ ਪਹੁਿੰਚ ਅਪਣਾਈ ਅਤੇ ਡਟਿਡਬਊਨਲ ੇ ਹੁਕਮਾਂ ਡਵਰੁਿੱਧ ਮਾਲੀਆ ਵਿੱਲੋਂ ਾਇਰ ਕੀਤੀ ਅਪੀਲ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ੇ ਡਵਚਾਰ ਅਧੀਨ ਹੈ। ਮੂਲ ਮੁਿੱ ਾ ਇਹ ਹੈ ਡਕ ਕੀ ਮੋ ੀ ਇਿੰ ਸਟਰੀਜ਼ (ਸੁਪਰਾ) ੇ ਮਾਮਲੇ ਡਵਿੱਚ ਕੋਈ ਹੈ ਕੇਸ ੇ ਤਿੱਥਾਂ ਲਈ ਅਰਜ਼ੀ। ਐਕਟ ੀ ਧਾਰਾ 244(1ਏ) ਹੇਠ ਡਲਖੇ ਅਨੁਸਾਰ ਹੈ: ਡਰਫਿੰ 'ਤੇ ਡਵਆਜ ਡਜਿੱਥੇ ਡਕਸੇ ਾਅਵੇ ੀ ਲੋੜ ਨਹੀਂ ਹੈ। "244. xxxxxxxxx (1ਏ) ਡਜਿੱਥੇ ਉਪ- ਡਵਿੱਚ ਹਵਾਲਾ ਡ ਿੱਤਾ ਡਗਆ ਡਰਫਿੰ ਾ ਪੂਰਾ ਜਾਂ ਕੋਈ ਡਹਿੱਸਾ ਸੈਕਸ਼ਨ (1) 31 ਮਾਰਚ, 1975 ੇ ਬਾਅ ਕੀਤੇ ਗਏ ਮੁਲਾਂਕਣ ਜਾਂ ਜੁਰਮਾਨੇ ੇ ਡਕਸੇ ਆ ੇਸ਼ ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਉਸ ੁਆਰਾ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਡਕਸੇ ਰਕਮ ੇ ਨਤੀਜੇ ਵਜੋਂ ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੂਿੰ ਭੁਗਤਾਨਯੋਗ ਹੈ, ਅਤੇ ਅਡਜਹੀ ਰਕਮ ਜਾਂ ਇਸ ਾ ਕੋਈ ਡਹਿੱਸਾ ਇਸ ਸੈਕਸ਼ਨ ਡਵਿੱਚ ਸ਼ਾਮਲ ਹੈ। ਇਸ ਐਕਟ ੇ ਅਧੀਨ ਅਪੀਲ ਜਾਂ ਹੋਰ ਕਾਰਵਾਈਆਂ ਉਸ ਰਕਮ ਤੋਂ ਵਿੱਧ ਹਨ ਜੋ ਅਡਜਹੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ਨੂਿੰ ਟੈਕਸ ਜਾਂ ਜੁਰਮਾਨੇ ੇ ਰੂਪ ਡਵਿੱਚ ਅ ਾ ਕਰਨ ਲਈ ਜਵਾਬ ੇਹ ਹੈ, ਡਜਵੇਂ ਡਕ ਕੇਸ ਹੋ ਸਕ ਾ ਹੈ, ਇਸ ਐਕਟ ੇ ਤਡਹਤ, ਕੇਂ ਰ ਸਰਕਾਰ ਅਡਜਹੇ ਮੁਲਾਂਕਣ ਨੂਿੰ ਡਨਰਧਾਰਤ ਰ 'ਤੇ ਸਧਾਰਨ ਡਵਆਜ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕਰੇਗੀ.. ਉਪ-ਧਾਰਾ (1) ਪਿ ਾਨ ਕਰ ਾ ਹੈ ਡਕ ਰਕਮ ਉਸ ਡਮਤੀ ਤੋਂ ਵਿੱਧ ਪਾਈ ਗਈ ਹੈ ਡਜਸ 'ਤੇ ਅਡਜਹੀ ਰਕਮ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਸੀ ਅਤੇ ਡਜਸ ਡਮਤੀ ਨੂਿੰ ਡਰਫਿੰ ਡ ਿੱਤਾ ਡਗਆ ਸੀ: ਬਸ਼ਰਤੇ ਡਕ ਡਜਿੱਥੇ ਡਜ਼ਆ ਾ ਪਾਈ ਗਈ ਰਕਮ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਡਕਸ਼ਤਾਂ ਡਵਿੱਚ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਹੋਵੇ, ਅਡਜਹਾ ਡਵਆਜ ਹਰੇਕ ਡਕਸ਼ਤ ੀ ਰਕਮ 'ਤੇ ਜਾਂ ਅਡਜਹੀ ਡਕਸ਼ਤ ੇ ਡਕਸੇ ਡਹਿੱਸੇ 'ਤੇ ਅ ਾ ਕੀਤਾ ਜਾਣਾ ਚਾਹੀ ਾ ਹੈ, ਡਜਸ ਡਮਤੀ ਨੂਿੰ ਅਡਜਹੀ ਡਕਸ਼ਤ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਸੀ। ਡਰਫਿੰ ੇਣ ੀ ਡਮਤੀ: ਬਸ਼ਰਤੇ ਡਕ ਇਸ ਉਪ-ਧਾਰਾ ੇ ਅਧੀਨ ਅਪੀਲ ਜਾਂ ਹੋਰ ਕਾਰਵਾਈ ਡਵਿੱਚ ਆ ੇਸ਼ ਪਾਸ ਕਰਨ ੀ ਡਮਤੀ ਤੋਂ ਇਿੱਕ ਮਹੀਨੇ ੀ ਡਮਆ ਲਈ ਕੋਈ ਡਵਆਜ ੇਣ ਯੋਗ ਨਹੀਂ ਹੋਵੇਗਾ: ਡਜਿੱਥੇ ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੂਿੰ ਕੋਈ ਡਵਆਜ ਅ ਾ ਕਰਨ ਯੋਗ ਹੈ, ਉਸ ਨੂਿੰ ਉਪ-ਧਾਰਾ (1) ੇ ਤਡਹਤ ਵਿੱਧ ਪਾਈ ਗਈ ਰਕਮ ੇ ਸਬਿੰਧ ਡਵਿੱਚ ਕੋਈ ਡਵਆਜ ੇਣ ਯੋਗ ਨਹੀਂ ਹੋਵੇਗਾ।" ਮੁਿੱਢਲੀਆਂ ਲੋੜਾਂ ਇਹ ਹਨ (ਏ) ਇਿੱਕ ਡਰਫਿੰ ਭੁਗਤਾਨਯੋਗ ਹੈ, (ਬੀ) ਧਾਰਾ 244(1) ਡਵਿੱਚ ਰਸਾਏ ਗਏ ਡਰਫਿੰ ਾ ਪੂਰਾ ਜਾਂ ਕੁਝ ਡਹਿੱਸਾ 31 ਮਾਰਚ, 1975 ੇ ਬਾਅ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਰਕਮ ੇ ਨਤੀਜੇ ਵਜੋਂ ਭੁਗਤਾਨਯੋਗ ਹੈ, (ਸੀ) ਡਕਸੇ ਵੀ ਭੁਗਤਾਨ ਾ ਭੁਗਤਾਨ ਮੁਲਾਂਕਣ ਜਾਂ ਜੁਰਮਾਨਾ ਵੀ ਹੁਕਮ ੇ ਅਨੁਸਾਰ ਕੀਤਾ ਜਾਵੇਗਾ, ( ੀ) ਡਜਿੱਥੇ ਇਿੱਕ ਅਪੀਲ ਜਾਂ ਐਕਟ ੇ ਅਧੀਨ ਹੋਰ ਕਾਰਵਾਈ ਡਵਿੱਚ ਅਡਜਹੀ ਰਕਮ ਅ ਾ ਕੀਤੀ ਗਈ ਹੈ ਜਾਂ ਉਸ ਾ ਕੋਈ ਡਹਿੱਸਾ ਉਸ ਰਕਮ ਤੋਂ ਵਿੱਧ ਪਾਇਆ ਡਗਆ ਹੈ ਡਜਸ ਲਈ ਅਡਜਹਾ ਮੁਲਾਂਕਣ ਭੁਗਤਾਨ ਕਰਨ ਯੋਗ ਹੈ ਟੈਕਸ ਜਾਂ ਜੁਰਮਾਨੇ ੇ ਜ਼ਰੀਏ। ਮੁਲਾਂਕਣਕਰਤਾ ਨੂਿੰ ਇਹ ਸਥਾਡਪਤ ਕਰਨਾ ਹੋਵੇਗਾ ਡਕ ਉਹ ਉਪਰੋਕਤ ਸਾਰੀਆਂ ਸ਼ਰਤਾਂ ਨੂਿੰ ਪੂਰਾ ਕਰ ਾ ਹੈ। ਉਪਰੋਕਤ ਸਡਥਤੀ ੇ ਮਿੱ ੇਨਜ਼ਰ ਇਹ ਉਡਚਤ ਹੈ ਡਕ ਹਾਈ ਕੋਰਟ ਇਸ ਕੇਸ ੀ ਮੁੜ ਸੁਣਵਾਈ ਕਰੇ. ਡਬਨਾਂ ਸ਼ਿੱਕ ਕਾਨੂਿੰਨ ਾ ਇਿੱਕ ਸਵਾਲ ਸ਼ਾਮਲ ਹੁਿੰ ਾ ਹੈ ਡਜਸ ਲਈ ਵਿੱ ੇ ਫੈਸਲੇ ੀ ਲੋੜ ਹੁਿੰ ੀ ਹੈ, ਖਾਸ ਤੌਰ 'ਤੇ ਜ ੋਂ ਅਗਲੇ ਸਾਲ ਲਈ ਅਪੀਲ ਾਖਲ ਕੀਤੀ ਜਾਂ ੀ ਹੈ ਅਤੇ ਡਵਚਾਰੇ ਜਾਣ ਵਾਲੇ ਅਸਲ ਸਵਾਲ ਨੂਿੰ ਡਤਆਰ ਕੀਤਾ ਜਾਂ ਾ ਹੈ। ਮੌਜੂ ਾ ਕੇਸ ਡਵਿੱਚ, ਪਿਸ਼ਨ ਡਵਿੱਚ ਮੁਲਾਂਕਣ ਸਾਲ ਲਈ ਢੁਕਵਾਂ ਇਿੱਕ ਡਤਆਰ ਕੀਤਾ ਜਾਵੇਗਾ। ਉਪਰੋਕਤ ਸਡਥਤੀ ਡਵਿੱਚ ਹਾਈਕੋਰਟ ੇ ਅਣਗੌਲੇ ਹੁਕਮ ਨੂਿੰ ਇਿੱਕ ਪਾਸੇ ਕਰ ਡ ਿੱਤਾ ਜਾਂ ਾ ਹੈ ਅਤੇ ਕੇਸ ਨੂਿੰ 2004 ੇ ਆਈ.ਟੀ.ਏ. ਨਿੰਬਰ 188 ੇ ਨਾਲ ਨਵੇਂ ਡਸਰੇ ਤੋਂ ਡਵਚਾਰ ਕਰਨ ਲਈ ਡਰਮਾਂ ਡ ਿੱਤਾ ਜਾਂ ਾ ਹੈ। ਅਪੀਲ ਾ ਡਨਪਟਾਰਾ ਕੀਤਾ ਜਾਂ ਾ ਹੈ। ਕੋਈ ਕੀਮਤ ਨਹੀਂ ਡ ਸਕਲੇਮਰ ਸਥਾਨਕ ਭਾਸ਼ਾ ਡਵਿੱਚ ਅਨੁਵਾ ਕੀਤਾ ਡਗਆ ਡਨਆ ਡਨਰਣਾਂ ਕੇਵਲ ਮੁਕਿੱ ਮੇਬਾਜ਼ਾਂ ਲਈ ਉਹਨਾਂ ੀ ਆਪਣੀ ਭਾਸ਼ਾ ਡਵਿੱਚ ਸਮਝਣ ਤਿੱਕ ਹੀ ਸੀਮਤ ਹੈ ਅਤੇ ਇਸ ਾ ਡਕਸੇ ਹੋਰ ਉ ੇਸ਼ ਲਈ ਇਸਤੇਮਾਲ ਨਹੀਂ ਕੀਤਾ ਜਾ ਸਕ ਾ। ਸਾਰੇ ਡਵਹਾਰਕ ਅਤੇ ਅਡਧਕਾਰਤ ਮਿੰਤਵਾਂ ਲਈ ਡਨਆਂ ਡਨਰਣੇ ਾ ਅਿੰਗਰੇਜ਼ੀ ਸਿੰਸਕਰਣ ਪਿਮਾਡਣਕ ਹੋਵੇਗਾ ਅਤੇ ਅਮਲ ਲਾਗੂ ਕਰਨ ਲਈ ਇਸ ਨੂਿੰ ਤਰਜੀਹ ਡ ਿੱਤੀ ਜਾਵੇਗੀ। ੀ.ਜੀ ਅਪੀਲ ਾ ਡਨਪਟਾਰਾ ਕਰ ਡ ਿੱਤਾ ਡਗਆ। Ajit Singh Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) Jn the meantime i.e. on 17.8.1987 a letter was written by the assessee C to the Commissioner of Income Tax, Delhi-III wherein it admitted the commission income ofRs.1.61 crores and odd and offered to pay tax thereon. The assessing officer, however, had already completed the assessment and since commission income had not been included in the returned income, notice under Section 148 of the Act was issued on 31.8.1987. On that very day the assessee filed D an application with reference to the order made in terms of Section 143( I), submitting that total income assessed on the basis of profit and loss account, Balance Sheet and return filed was not correct as it did not take note of income disclosed subsequently to the Commissioner wherein it offered an amount of Rs.1.61 crores for taxation. It was also submitted in the said communication that taxes on the amount of Rs. I crore and odd have been E deposited on 19.8.1987 and a further sum ofRs.17,144/-on 27.8.1987. The question that arises for consideration is what is the date which is to be reckoned for the purpose of grant of interest in terms of Section 244(1A) of the Act. We need not examine this question because undisputedly for the F subsequent assessment order the Tribunal took a different view and an appeal filed by Revenue against the Tribunal's order is under consideration of the High Court. The basic issue is whether Modi Industries' case (supra) has any application to the facts of the case. G Section 244(1A) of the Act reads as follows: Interest on refund where no claim is needed. "244. xxx xxx xxx (I A) Where the whole or any part of the refund referred to in sub- ,. section ( 1) is due to the assessee, as a result of any amount having A been paid by him after the 31st day of March, 1975, in pursuance of any order of assessment or penalty and such amount or any part thereof having been found in appeal or other proceeding under this Act to be in excess of the amount which such assessee is liable to pay as tax or penalty, as the case may be, under this Act, the Central Government shall pay to such assessee simple interest at the rate specified in sub-section ( 1) on the amount so found to be in excess from the date on which such amount was paid to the date on which the refund is granted : Provided that where the amount so found to be in excess was paid c in instalments, such interest shall be payable on the amount of each such instalment or any part of such instalment, which was in excess, from the date on which such instalment was paid to the date on which the refund is granted: Provided further that no interest under this sub-section shall be payable D for a period of one month from the date of the passing of the order in appeal or other proceeding: Provided also that where any interest is payable to an assessee under this sub-section, no interest under sub-section (I) shall be payable to E him in respect of the amount so found to be in excess." The basic requirements are that: (a) there is a refund due, (b) The whole or part of the refund referred to in Section 244( 1) is due as a result of any amount having been made after 31st March, 1975, (c) The payment must be paid pursuance to any order of assessment or penalty, ( d) Such amount or F any part thereof as paid is found in appeal or other proceedings under the Act to be in excess of amount which such assessee is liable to pay as tax or penalty. The assessee has to establish that he fulfils all the above conditions. G In view of the aforesaid position it is but appropriate that the High Court should hear the matter afresh. Undisputedly a question of law is involved which is required to be adjudicated more particularly when for the subsequent year an appeal has been admitted and the basic question to be considered has been formulated. In the instant case, appropriate question H 792 SUPREME COURT REPORTS [2006] SUPP. 3 S.C.R. A relevant to the assessment year in question shall be formulated. B Case: M/S. R.R. HOLDING P. LTD. versus COMMISSIONER OF INCOME TAX, DELHI AND ANR. [[2006] SUPP. 3 S.C.R. 787] (2006) G In view of the aforesaid position it is but appropriate that the High Court should hear the matter afresh. Undisputedly a question of law is involved which is required to be adjudicated more particularly when for the subsequent year an appeal has been admitted and the basic question to be considered has been formulated. In the instant case, appropriate question H 792 SUPREME COURT REPORTS [2006] SUPP. 3 S.C.R. A relevant to the assessment year in question shall be formulated. B Above being the position the impugned order of the High Court is set aside and the matter is remitted to it for a fresh consideration alongwith !TA No. 188 of2004. The appeal is disposed of. No costs. D.G. Appeal disposed of.
Facing a similar income-tax issue?
Our CA-led litigation team handles notices, scrutiny, penalties and appeals (CIT(A) & ITAT) end-to-end.
✅ Get help with an income-tax notice → 💬 Ask our CA
This page reproduces a public-domain court order (Section 52(1)(q)(iv), Copyright Act 1957). Explanations are EaseValue's original analysis. Always read the original order.
Disclaimer: General information only — not legal, tax or professional advice, and no advocate/CA–client relationship is created. AI-generated summaries may contain errors and must be verified against the original court order. EaseValue accepts no liability for reliance on this content. Not a solicitation. Full disclaimer & Terms.
Contact Careers Media / Press · Privacy Terms Refund Cancellation Cookies Disclaimer
© 2026 EaseValue Advisors LLP · LLPIN ACN-4920 · Jaipur, Rajasthan